Antonín Seďa: Farizejství české pravice aneb zajištění bezpečnosti a obranyschopnosti ČR

Česká pravice hledá nějaké téma pro volby, a proto připravila Deklaraci za zachování bezpečné a obranyschopné ČR. Nemám nic proti znění deklarace, nicméně mám k ní několik poznámek.

• Za prvé, ano naše armáda, respektive její zdravotní část, se podílela na potlačení pandemie koronaviru a přispěla spolu se složkami Integrovaného záchranného systému k odpovědnému přístupu ke Covid 19.

• Za druhé, pokles HDP bude znamenat i pokles výše armádních výdajů. Proto ten tlak české pravice, která vidí v Ruské federaci a Číně „reálné“ ohrožení bezpečnosti naší země, na výši armádních výdajů ve výši 2% HDP.

• Za třetí, ano armádní investice mohou přispět k nastartování ekonomiky v České republice.

• A za čtvrté, také já vidím zajištění bezpečnosti v NATO a v EU.

 

Farizejství české pravice, zejména ODS, představují zkušenosti s její politikou za pravicových vlád.

• Za prvé, ekonomická krize v letech 2008 až 2012, znamenala výrazný propad armádních výdajů a to dokonce pod 1% HDP. Snížení těchto výdajů znamenalo nejen technické zaostávání, ale zejména personální devastaci AČR.

• Za druhé, pravice by měla jasně deklarovat, že nákupy amerických vrtulníků, BVP zahraniční provenience či francouzských děl dlouhého dostřelu, budou mít pozitivní vliv na náš průmysl, zejména na firmy z AOBP.

• Za třetí, pokud chce pravice přispět k většímu využití naší armády při záchraně životů a majetku, pak by AČR měla být součástí IZS.

A také by investice měly směřovat do odborností, které jsou k tomu určeny. Například zdravotnické služby, chemici či záchranné prapory. Připomínám, že ty byly zrušeny opět v dobách pravicových vlád, kdy byla snaha mít více „indiánů“. Pro zahraniční mise.

• A za čtvrté, státní rozpočet bude mít dluh 500 miliard korun a pravice sama podpořila doposud zadlužení 300 miliard.

Opravdu si pravice myslí, že v současné situaci nejsou důležitější veřejné služby než bezhlavé „utrácení“ výdajů kapitoly 307. Například zdravotní a sociální péče, veřejná doprava či vzdělávací systém.