Jana Maláčová: Nekulhejme v životní úrovni za vyspělou Evropou

Tomáš Baťa jednou řekl, že „výše kultury člověka je právě taková, jak vysoká je mzda, kterou jim vynáší jejich denní práce.“ A stejně tak výše kultury celé společnosti je podle mě dána tím, za jakou nejnižší cenu připustí, aby byla ohodnocena práce obyčejného člověka.

jana-malacova-10-1.jpg

Minimální mzda není jen výsledkem každoročního kupeckého handlování, jak se může zdát. Společnost podle svých možností a hodnot v ní stanovuje částku, pod kterou nikdo nemá být nucený nabízet svou práci. Tím je garantována nejenom základní sociální jistota, ale i základní důstojnost jakéhokoli člověka, který pracuje, platí daně a je plnohodnotnou součásti společnosti. Proto mi na minimální mzdě záleží nejenom jako na ekonomické veličině, ale ve své podstatě i jako na morální a civilizační hodnotě.

Letos je stanovení minimální mzdy ještě důležitější než kdy jindy, protože nám napoví, kam chceme po pandemii směřovat naši společnost a naši ekonomiku. Jestliže se prostě přizpůsobíme a zmrazíme minimální mzdu, znamená to, že počítáme s tím, že rezignujeme na trend sbližování naší životní úrovně s vyspělými zeměmi. Za zmražení přitom nepovažuji jen její zachování na stávající hodnotě 14 600 korun, ale i jakékoli nižší zvýšení než 800 korun. Proč? Protože jakékoli nižší zvýšení by sotva pokrylo inflaci a rovněž výraznou a skokovou ztrátu koruny vůči euru. Jakákoli částka pod 15 400 by tedy znamenala, že se vzdalujeme ostatním ekonomikám EU a že kupní síla naší minimální mzdy v evropském kontextu bude v roce 2021 menší než letos. Navrhované zvýšení 400 korun hnutím ANO pak nepokryje ani inflaci a každému zaměstnanci pobírajícímu minimální mzdu by se reálně snížila životní úroveň i na české poměry. A jak popíšu níže, není to jen o těch, kteří minimální mzdu pobírají. Zvýšení minimální mzdy je důležitý signál, že konvergence a sbližování s vyspělými ekonomikami musí pokračovat!

Zmražení minimální mzdy nebo jen její mírný růst by znamenalo, že propad ekonomiky kvůli pandemii přesuneme na zaměstnance, a to ještě výrazněji na ty s nejnižšími příjmy. Přitom neustále slyšíme, že krize má být příležitostí, jak se dostat k místům s vyšší přidanou hodnotou. A jak jinak než růstem platů se k této ekonomice dostat? Levná pracovní síla je droga, která sice dokáže sektory s nízkou přidanou hodnotou udržovat v chodu, ale dlouhodobě ekonomice škodí.

Abych nemusela tisíckrát odpovídat na ty samé dotazy, chci představit pár nejčastějších mýtů ohledně minimální mzdy.

 

Mýtus č. 1 – Minimální mzdu popírá jen pár zaměstnanců, většině ničím nepomůže

Za minimální mzdu v Česku pracuje opravdu „jen“ zhruba 150 tisíc lidí. Ale opravdu to není jen o těch s minimální mzdou. Díky zaručeným mzdám, které převádí minimální mzdu do vyšších kvalifikací, je totiž vytvářen tlak na zvýšení mezd v celé ekonomice. A to potřebujeme. Poměr mezd na HDP je u nás stále o pětinu menší než v bohatých evropských zemích. To znamená, že i kdyby se mzdy zvýšili ze dne na den o pětinu, pořád bychom neplatili „příliš vysoké mzdy“. Dnes jsme v Evropě premianti v tom, že dáváme příliš málo peněz na mzdy a nepoměrně více na dividendy, které pak z naší země odtékají do zahraničí.

Růst minimální mzdy je také důležitý signál pro vyjednávání o mzdách na rok 2021. Jestliže minimální mzdu zmrazíme, dáme tím všem najevo, že nepočítáme s žádným růstem na příští rok. Spolu s masivním snížením daní v podobě zrušení superhrubé mzdy pak prostě přesouváme desítky miliard od státu – rozuměj z dluhu – směrem k zaměstnavatelům, kteří se prostě na navyšování mezd příští rok vykašlou. A to nejen ti, kteří jsou pandemií zasaženi, ale úplně všichni. Zkrátka bez řádného navýšení minimální mzdy uděláme obrovský krok zpět jako společnost a bude to mít negativní dopad na mzdy všech zaměstnanců.

 

Mýtus č. 2 – Minimální mzda je příliš vysoká a naše ekonomika ji neutáhne

Za poslední dva roky jsme zvedli minimální mzdu o 2 400 Kč, což jistě není málo. Minimální mzda ale byla za pravicových vlád mezi léty 2007 a 2013 zmražená sedm a půl roku! Proto máme minimální mzdu výrazně nižší, než odpovídá výkonu naší ekonomiky i přes rekordní navyšování v posledních letech. Příští rok budou mít Slováci 623 eur a Poláci 2800 zlotých, což je u obou zhruba 16 500 Kč (mění se to dle kurzu). A to mají na Slovensku výkon ekonomiky na hlavu o 15 % slabší a v Polsku dokonce o 30 %. Pokud bychom tedy příští rok měli mít stejně vysokou mzdu ve vztahu k výkonu ekonomiky, mohla by být po slovenském vzoru více než 19 tisíc a polském pak více než 23 tisíc. Myslím tedy, že mnou navrhované „optimum“ 16 400 je stále ještě nízký kompromis.

V dalších letech před sebou máme hodně práce na tom, abychom minimální mzdu mohli navýšit alespoň na odpovídající úroveň Polska a Slovenska. Jinak hrozí, že se k nám z celé střední Evropy a možná celé Evropy i ze zbytku světa budou stahovat místa s nízkou přidanou hodnotou. A protože nezaměstnanost patrně zůstane nízká, pak budeme akorát na tato špatná místa nabírat pracovníky z jiných zemí. V podobném scénáři opravdu nepoznávám strategii vyspělé ekonomiky.

 

Mýtus č. 3 – Minimální mzda zvyšuje nezaměstnanost

Tzv. metastudie, které průměrovaly stovky studií o dopadu minimální mzdy na nezaměstnanost činí závěr, že dopad minimální mzdy na zaměstnanost a nezaměstnanost se blíží nule. Celá řada zahraničních studií prokázala, že dopad minimální mzdy na zaměstnanost může být v některých případech i pozitivní.

Samozřejmě téměř každé zvýšení ceny nějaké komodity vyvolá snížení poptávky po této komoditě (tedy i vyšší mzda znamená menší poptávku po práci), ale protože ekonomika není uzavřený a izolovaný systém, kde se jen prodává práce za mzdu, ale mzda se stává základem spotřeby a dále se točí ekonomikou, tak větší mzdy přispívají k další poptávce a k tvorbě dalších tvorbě pracovních míst. Vyšší mzdy ve skutečnosti v ekonomice, která ročně posílá 300 miliard do zahraničí v podobě dividend především udržuje peníze v národním hospodářství.

Česká republika právě kvůli obrovskému odlivu dividend, ke kterému přispívají nízké mzdy, je spíše adeptem na zemi, kde minimální mzda může zvýšit zaměstnanost. I přes rekordní zvyšování mezd a navzdory pandemii máme stále nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii. Žádné hromadné krachy se nedějí. Naopak. Peníze, které odplují na dividendách „dotují“ pracovní místa v zahraničí. Vyšší mzdy je mohou paradoxně udržet u nás.

Navíc je zde paradox, že nám chybí i během pandemie pracovníci. Sice křičíme, že minimální mzdy způsobí propouštění, ale ve skutečnosti více slyšíme křičet zaměstnavatele po dovážení pracovní síly z východu, jinde zase po propouštění ve veřejné sféře, aby tito pracovníci mohli přecházet do soukromého sektoru. Jistě se jim nelze divit, protože jakákoli úspora na mzdách znamená větší zisk, větší dividendy nebo více investic do rozvoje, ale pokud chceme, aby z růstu ekonomiky měli něco lidé a aby nebyla jen abstraktním číslem, pak nesmíme rezignovat na trend zvyšování minimální mzdy. Nenechte se bezdůvodně strašit tím, že to vyvolá nezaměstnanost. Nevyvolá.

 

Mýtus č. 4 – Minimální mzda je dost vysoká

Minimální mzda je letos 14 600, což je čistého s jedním dítětem zhruba 13 400 Kč, což je zhruba práh chudoby pro jednotlivce a silně pod prahem chudoby pro tříčlennou domácnost. Obecně to znamená, že. Podobně jako na Slovensku jsem přesvědčená, že minimální mzda má být udržována na hranici 60 % průměrné mzdy z posledního roku, ze kterého máme k dispozici statistiky. To by mělo zaručit, že lidé s minimální mzdou nebudou pod prahem chudoby, který je definován jako 60 % mediánu příjmů. Pro rok 2021 by to znamenalo 60 % z průměrné mzdy z roku 2019 a tedy zhruba 20 475 korun. K tomu máme opravdu daleko! Pokud nenavýšíme minimální mzdu více, pak budeme mít soustavně problém s tzv. pracující chudobou. Stále se budou objevovat historky, jak se vyplatí nepracovat. To je demotivační a destruktivní pro celou společnost a nesmíme to takto nechat.

 

Mýtus č. 5 – Minimální mzda je jen formální číslo, reálně lidé berou více

Často slyším argument, že minimální mzda se přeci vyplácí jen naoko a že reálně tito zaměstnanci mají více, protože dostávají tzv. „bokem“. Jenomže i to je obrovský problém. Nejenomže se jedná v podstatě o „špinavé“ peníze, ale především jsou na tom tratní samotní zaměstnanci, kterým se pak důchody, nemocenská i podpora v nezaměstnanosti vypočítávají z nižšího základu. A zakládáme si tak na chudobě seniorů. Zkrátka nízká minimální mzda a obecně nízké mzdy jsou nemocí naší ekonomiky, nikoli šancí, jak ji udržet. Čím více budeme upozorňovat na pozitivní dopady zvyšování mezd, tím lépe pro naši ekonomiku. Nežijeme ve vakuu. Jestliže země kolem nás budou navyšovat mzdy, pak to neznamená, že se k nim přestanou hrnout investice. Naopak, jak se děje v posledních letech, začínají lákat investice s vyšší přidanou hodnotou. Pokud s tím něco neuděláme, a zvláště pokud letos „zaspíme“, může se nám to do budoucna vymstít.

Obecně vzato se u nás opravdu každý rok straší, že zvednutí minimálky povede k masovému propouštění a krachování podniků. A samozřejmě se to neděje. Tahle opakovaná demagogická každoroční handrkování vedena slovutnými „ekonomy“, kteří jen kopou za velké finanční skupiny vedou jen k tomu, že nám ujíždí vlak a v Evropě jsme stále chudí příbuzní. Pokud nechceme, abychom se stali zásobárnou levné pracovní síly, kam se bude stahovat nekvalifikovaná práce z celé Evropy, tak prostě musí minimální mzda růst.

Optimální minimální mzda, kterou navrhuji pro rok 2021 je 16 400 korun, a myslím, že je to stále jen kompromis a dostatečně bere v potaz zpomalení ekonomiky z důvodů pandemie. A také je to velice mírný požadavek, když se podíváte, jak jsou na tom sousední země. Jednoduše řečeno, musíme být sebevědomí a snažit se zvyšovat životní úroveň v České republice. Pokud budeme skromní, jediní, kdo na tom vydělá budou nadnárodní korporace, které z rozdílu mezi našimi a těmi v zahraničí vydělávají pěkný balík.

Zdroj: Aktuálně.cz

Blogy