L. Zaorálek: Chci jiný stát než byznysmen Babiš

zaoralek-lubomir.jpg

Všichni chceme, aby stát dobře hospodařil a dokázal rychle rozhodovat o zásadních věcech. V této věci se shodnu i s komentářem Andreje Babiše (Řídit stát jako firmu? A proč ne…, Právo 10. 8.). Souhlasím i s tím, že je třeba stát zbavit pijavic, třeba těch, co z veřejných peněz podvodně čerpají dotace, na které podle pravidel nemají nárok. Je třeba, aby si policie a státní zastupitelství mohly troufnout i na velké ryby. Jaký je však základní úkol státu?

Předseda politického hnutí ANO nepřemýšlí o státu jako o záruce solidarity mezi lidmi. Solidarita není okázalé rozdávání almužny s cílem dojmout davy ve stylu sicilských kmotrů. Český stát je založen na spolupráci občanů, kteří jsou si rovni.

V životě zažíváme různá období. Jednou jsme slabí a potřebujeme pomoci. Jindy jsme naopak silní a můžeme sami pomáhat. Firma se z definice drží přísné logiky zisku, která je často v rozporu s lidskostí.

Budeme diskutovat, jestli je pro stát výhodné někoho léčit? I na jednoduché operace má v peněžence hotovost jen zlomek nejbohatších. Ne, stát se na rozdíl od firmy musí postarat o každého člověka.

A co lidé, kteří dosáhnou důchodového věku? Ačkoliv současný ministr financí za politické hnutí ANO by rád i důchodce nechal alespoň sekat obecní trávníky, běžná firma se méně výkonných zbaví a najde si čerstvé. Stát je tu také od toho, aby se nikdo, kdo poctivě pracoval, nemusel ve stáří ponižovat.

Firmě se vyplatí nabírat co nejlevnější pracovní sílu. Andrej Babiš po mně opakovaně chtěl přijmout do ČR sto padesát tisíc lidí z Ukrajiny a z dalších cizích zemí. Takoví byznysmeni nehledí na prospěch českých občanů, ale na to, jak stlačit cenu práce co nejníže.

Když v jeho firmě lidé pracují i za třináct tisíc korun hrubého, myslíte si, že bude souhlasit se zvýšením minimální mzdy na šestnáct tisíc korun, jak to chceme v ČSSD? A jak by asi vypadalo české školství, kdybychom učitele nabírali podle toho, kdo je ochoten učit naše děti levněji?

Já chci stát, který tu je pro člověka. Chci stát, ve kterém není zdravotnictví nebo důchodový systém kšeft a lidé dostanou za poctivou práci poctivou mzdu. Chci stát, který zaručí lidem rovný přístup k veřejným službám. Holka i kluk z chudé rodiny mají nárok na kvalitní vzdělání i na odpovídající zdravotní péči stejně jako děti multimilionářů. Firma neřeší, kde její zaměstnanci bydlí. Já ale říkám, že rodiny s dětmi nepatří do špinavých a navíc předražených ubytoven. ČSSD připravené řešení v podobně sociálních bytů bylo bohužel politickým hnutím ANO a dalšími pravicovými stranami letos zablokováno. Zkusíme to ale znovu. Program ČSSD nemyslí na obchodní zisk, ale na budoucnost lidí.

Na začátku osmdesátých let byla ve Spojených státech výplata šéfa dvaačtyřicetkrát vyšší než výplata zaměstnance. Neoliberálové, kteří začali v 80. letech řídit Spojené státy americké jako firmu, způsobili, že šéfové dnes berou tři sta třicet pětkrát víc než zaměstnanci. A i to bude tématem našich voleb.

Bude to spor o podobu naší společnosti – zda prosperita, kterou naše ekonomika vykazuje, zůstane hlavně u těch, co se už mají velmi dobře, nebo se jí dostane všem.

Text vyšel v deníku Právo 15. srpna 2017.

Lubomír Zaorálek

  • kandidát ČSSD na premiéra

 

 

Blogy