Opět kauza Nemocnice Zlín

Předsedové tří okresních sdružení ČLK Zlínského kraje reagují na článek v Tempus medicorum 9/2019 Nová nemocnice je nadějí pro Zlínský kraj, pod kterým je podepsána tzv. lékařská rada (LR) projektu Nové Baťovy nemocnice (NBN).

kntb-zlin.jpg

Dnes si tedy i my, po vzoru kolegů z lékařské rady, dovolíme podívat se na daný problém objektivně a fakticky, na rozdíl od nich však s odkazy na názory skutečných odborníků.

 

LR kritizuje starý generel rekonstrukce Krajské nemocnice Tomáše Bati (KNTB) jako zastaralý a odsouzený k nezdaru.

Kritika chátrajícího stavu budov KNTB by u nezasvěceného a poměrů neznalého čtenáře mohla a také má budit dojem, že současný špitál je životu nebezpečný a že zaměstnancům a pacientům doslova padá na hlavu. Proto je prý podle LR nutno celou věc uchopit jinak, čímž je myšleno hejtmanem tvrdohlavě prosazované stavění na zelené louce za 8, spíše však za  11 miliard Kč.

K výše uvedenému je z našeho pohledu třeba konstatovat, že starý generel není zdaleka jednoznačně překonaný, a to i s vědomím samozřejmého faktu, že moderní technologie za těch 11 let nestagnují. Z tohoto generelu se dá zcela určitě vycházet při velmi důležité možnosti rozložení „cashflow“ do několika etap. Celý projekt by se tak mohl plynule financovat z krajského rozpočtu, což je od počátku jeden ze základních racionálních argumentů proti NBN, jejíž výstavba by byla zatížena enormní půjčkou s výší splátek překračující reálné možnosti samotné KNTB. Samospasitelným východiskem z této ekonomické krize by pak pochopitelně měla být fúze nemocnic, o kterou hejtmanu Čunkovi jde od počátku, tedy „kanibalismus“ vlastních nemocnic, nemající v civilizované Evropě obdoby.

Když se vrátíme k možné alternativě rekonstrukce současné KNTB, je z hlediska statika (viz Ing. arch. Zdeněk Havel) deklarováno, že stávající budovy jsou mimo statické ohrožení a nebude nutno je bourat. Nosné konstrukce umožňují práci uvnitř a je jen logistickým problémem, jak se zpracuje sled kroků, aby nedošlo k omezení pacientů či personálu a k narušení plynulého provozu.

Co se týče katastrofického obrazu na hlavu padající KNTB, nelze se nezeptat, co udělalo současné vedení pro to, aby tomu tak nebylo, a jak je možné, že nedošlo k zahájení některých rekonstrukčních prací, kvůli čemuž propadla i platnost stavebního povolení a vznikla škoda cca 30 milionů korun. Nemluvě už o tom, že k tomuto všemu došlo bez souhlasu zastupitelstva…

 

Primářský tým stále opakuje již zcela obehranou hejtmanovu písničku o nesouměřitelnosti obou variant z hlediska finančního i časového, a to ve prospěch NBN.

Je třeba zdůraznit, že v tomto případě jde o dogma, které je vydáváno za neprůstřelný fakt. Od počátku tvoří stěžejní hejtmanův argument proti rekonstrukci KNTB, aniž by však byla k dispozici odpovídajícím způsobem zpracovaná konkurenční varianta. Proto považujeme za velmi moudré rozhodnutí krajského zastupitelstva v obou zásadních otázkách – neschválit „bianco šek“ na projekt NBN a nechat vypracovat alternativní variantu rekonstrukce KNTB ve stávajícím areálu.

Ve prospěch rekonstrukce KNTB lze uvést, že ve světě i u nás se staví a rekonstruují nejrůznější budovy v uzavřených areálech či prostorách, protože to podmínky ani jinak ne- umožňují. Mnohdy jde o projekty velmi kuriózní a zdařilé, udivující technologickou dokonalostí. Když lze v New Yorku postavit nové obchodní centrum na místě trosek WTC, obklopených dalšími mrakodrapy, proč by ve Zlíně nebylo možné rekonstruovat nemocnici pod kopcem a u vody? I zmiňovaný genius loci lze jistě při troše architektonické zdatnosti zachovat.

LR ve svém článku ztrácí čas vypočítáváním technických důvodů proti rekonstrukci, avšak nedoceňuje základní fakt – na trhu nejsou lékaři ani sestry, takže stavět nákladnou NBN v této situaci a ve Zlínském kraji, který je na chvostu s výší mezd ve zdravotnictví, je čiré hazardérství. Znovu opakujeme, že v případě NBN bude jediným logickým důsledkem postupná devastace současných okresních nemocnic, a to jak personální, tak i co se týče skladby výkonů. A v neposlední řadě půjde i o negativní důsledek finanční – tyto nemocnice mají totiž pomoci splácet nákladnou stavbu NBN, jelikož ekonomika KNTB to za současných podmínek rozhodně sama ze svých zdrojů neumožní. 

Zvláštní otázkou pak je, jakou roli v tom všem hraje finanční skupina Penta, která zcela nezištně a zadarmo poskytuje panu hejtmanovi know-how a jejíž bývalý člen managementu je pravou rukou Jiřího Čunka pro projekt NBN.
Můžeme vyloučit, že skutečným investorem může v budoucnu být právě zmíněná Penta? Můžeme vyloučit, že se za pár let objeví v úloze spasitele, který „z čistě altruistických důvodů“ pomůže kraj oddlužit, až se oficiálně přijde na to, co se nabízí logicky již dnes – že totiž finanční zátěž je pro krajský rozpočet neúnosná?  

 

Architektura a světový trend v medicíně, ekonomické aspekty

LR, která o oponentech hovoří jako o „samozvaných odbornících“, nám ve svém článku dává lekci z urbanistiky, že totiž ve světě je moderní trend monoblok, a o NBN hovoří rovnou jako o projektu 21. století.

My se však navzdory jejich iracionálnímu výpadu za odborníky na urbanistiku a architektonické trendy nepovažujeme, a proto jsme dali na naší první konferenci ČLK v červnu 2018 prostor panu prof. MUDr. Petru Fialovi, který se zajímá mimo jiné i o zdravotnické systémy ve světě. Má srovnání i čísla, která jsou tak vehementně vyžadována kolegy z LR. Na konferenci ČLK č. 2 v červnu 2019 jsme dále pozvali pana Ing. arch. Havla, který se zaručil, že statika budov v areálu KNTB je v pořádku a rekonstrukce bude možná s mnohem menšími náklady, než o kterých mluví celou dobu hejtman Čunek. Jen tak mimochodem, pan architekt si vysloužil za svůj posudek a za své názory prezentované na konferenci „odměnu“ ze strany vedení kraje ve formě zvažování podání stížnosti na jeho stavovskou organizaci. Bylo mu vyhrožováno, že kraj zařídí, aby mu bylo odebráno „kulaté razítko“. Inu, demokracie tak nějak po valašsku…

S kolegy nemusíme létat do Singapuru, ale stačí nám nahlédnout do sousedního snad srovnatelnějšího Rakouska, abychom (ne)překvapivě zjistili, že trendem v kontinentální Evropě jsou menší lokální „zemské“ nemocnice, vždy s jednou centrální větší (chcete-li krajskou) nemocnicí. Tyto nemocnice spolu však kooperují a nekradou si navzájem personál, pacienty či ušetřené peníze na účtech. 

Nemusíme být renomovaní odborníci na ekonomii, abychom seznali, že je to dáno diametrálně odlišnými počty zdravotníků (lékařů i sester), pro které je práce v nemocnici prestižní záležitostí. Tato hrdost na práci v nemocnici však může být reálná pouze za podmínek adekvátních mezd za základní pracovní dobu, a nikoliv „usloužením se“ v nezákonných přesčasech až k vyhoření, což je bohužel trend současné české medicíny a většiny nemocnic v ČR. Neděláme si iluze, že tento fakt pan ředitel Maráček potvrdí, ale upřímně řečeno to ani není nutné, za své mluví např. současná aktivita tzv. krizového štábu ve zdravotnictví. Na řešení takového problému však ani pan hejtman zjevně recept nemá, protože jeho zvládnutí překračuje nejen jeho odborné, ale i mocenské kompetence a toto řešení není bohužel ani konsenzem politických rozhodnutí vlád posledních 15–20 let.

Aby NBN mohla fungovat dle přání a snů pana hejtmana, musela by být výše HDP odváděná do zdravotnictví alespoň na úrovni průměru EU, což je 9–10 % (proti cca 7 % českým). To snad nepopřou ani dáma a pánové z LR. Za těchto okolností jsou vize NBN skutečně jen zbožným přáním hejtmana i jeho týmu a v případě jejich prosazení mohou krátkodobě uspokojit pouze stavební lobby a další navázané firmy. V žádném případě však neuspokojí pacienty či zdravotnický personál ve Zlínském kraji.  

 

Počty lékařů a sester versus zákoník práce

LR však zcela v rozporu s výše uvedenými obecně dostupnými fakty zřejmě naprosto vážně a ovšem zcela mimo realitu předpokládá nárůst produktivity práce a vznik nových lékařských specializací i oddělení. Ptáme se, kdo to bude dělat, když v celé republice nejsou lidé? Myslí tím třeba, že ti stávající zbylí lékaři a sestry budou pracovat v režimu 24/7, nonstop?


Lahůdka na konec: vsetínské iktové centrum, kterým LR argumentuje jako jedním z pilířů rozvoje zdravotnictví v kraji

I když si odmyslíme vstřícné vztahy pana hejtmana s jeho domovským Vsetínem a jeho jistě upřímnou snahu pomoci tamní nemocnici, která si to nepochybně zaslouží, narážíme na zcela zásadní a již zde několikrát zmiňovaný problém. Mísí se nám tu totiž zbožná přání s realitou. Ve vsetínské nemocnici došlo před lety k uzavření lůžkového neurologického oddělení právě z důvodu nedostatku lékařů a sester. Neurologičtí pacienti jsou hospitalizováni buď na vsetínském interním oddělení, nebo na 35 km vzdálené neurologii ve zlínské KNTB. Pomýšlet v takové situaci na iktovou jednotku ve Vsetíně je pěkný slogan do předvolebního boje, ale se střízlivým pohledem nemá v současnosti pranic společného. Opět se totiž dostáváme k problematickému personálnímu vybavení, které je v tomto případě určitě nedostatkovějším zbožím než nákladné přístrojové vybavení.

Vážíme si investic Zlínského kraje do našich nemocnic, realizovaných minulými vedeními i současným vedením. Lišíme se od pana hejtmana a jeho bezvýhradně loajální a jednohlasně vystupující LR jen v pohledu na to, co považujeme za optimální a reálné. Nejsme škarohlídi, pouze střízliví ve zvažování možností a limitů jak svých vlastních, tak i Zlínského kraje.

Na tomto místě bychom se chtěli vyjádřit k tématu výrazových prostředků, které byly v uvedeném článku LR použity. Co se týče zmiňovaných invektiv, osobních sporů a ambicí, polopravd a lživých informací, bude pro zájemce či hledače pravdy nejjednodušší vyhledat si starší články a dokumenty, které v celé této kauze od začátku figurovaly, a poté srovnat použitá slova a věty obou stran „sporu“. Pravdou však bohužel je, že tón, argumentace a použitá slovní spojení v článcích tzv. lékařské rady nás již nějakou dobu nepřekvapují, protože jsme si vědomi, že jsou výsledkem jakési frustrace z toho, že jejich pilná, angažovaná a velmi dobře motivovaná práce zatím nevede k hejtmanem striktně vyžadovanému výsledku. Nelze samozřejmě pominout ani nad hlavami jim visící Damoklův meč motivace negativní, jehož ostří již v nedávné minulosti pocítilo několik s hejtmanem ne ve všem souhlasících primářů KNTB.

ČLK opakovaně vyjádřila přání i ochotu spolupracovat na koncepci zdravotnictví ve Zlínském kraji, aniž by se dočkala jakékoliv reakce ze strany politiků ZK. Bereme tedy s povděkem alespoň tuto možnost vést polemiku na stránkách stavovského časopisu, kde na rozdíl od hlavních médií je dán spravedlivě prostor oběma stranám. A protože podobné souboje budou jistě sváděny i v jiných krajích, nechť je náš příběh na pokračování jakýmsi vodítkem či impulzem k zamyšlení a zdrojem informací. A o diskusi by mělo jít především, nebo ne?

 

MUDr. Jaromír Bernátek, předseda OS ČLK Zlín

MUDr. Jaroslav Novák, předseda OS ČLK Kroměříž

MUDr. Jan Píštěk, předseda OS ČLK Uherské Hradiště

Zdroj: TEMPUS MEDICORUM / ŘÍJEN 2019

Blogy